Se senátorem Zdeňkem Nytrou o novém životním poslání
V hasičství a záchranářství jsou některé osobnosti, jejichž jméno stačí vyslovit a víme o koho jde. Jednou z těchto osobností je i Zdeněk Nytra. V současnosti se hasičskému povolání trochu vzdálil. Redakci RESCUE reportu zajímalo, jak se mu v novém životním poslání daří.
Pane senátore, po mnoha letech věnovaných hasičství a záchranářství jste přijal novou velkou životní výzvu. Co Vás k tomu vedlo?
Politika mě vždy zajímala a měl jsem k ní blízko. Konečně i ve svých dvou posledních funkcích – ředitele Hasičského záchranného sboru města Ostravy i Moravskoslezského kraje jsem se pohyboval v bezprostřední blízkosti politiky a politiků. Hasiči by měli a musí být politicky neutrální. Na druhou stranu se kontaktům s politiky nejen nevyhnete, ale jsou dokonce nutnou podmínkou pro výkon těchto funkcí. No a v jednu dobu jsem dostal nabídku kandidovat do Senátu Parlamentu České republiky. Bylo to pravděpodobně v poslední možné době z hlediska mého věku, kdy jsem mohl ve svém profesním životě něco změnit, někam se posunout. Zároveň je taková důvěra potěšující a zavazující zároveň.
S jakou vizí jste šel do kandidatury? Jak se v ní odráží Vaše původní profese?
Celý profesní život jsem se, byť zprostředkovaně, věnoval službě veřejnosti, kde občan je tím hlavním zadavatelem, resp. klientem. Tím, že občan je vždy na prvním místě, jsem se snažil řídit v roli profesionálního hasiče a s tím jsem šel i do kandidatury. Ze své praxe jsem měl mnoho negativních zkušeností a poznatků, kdy legislativa nejenže nepomáhá, ale někdy snad i dobrým záměrům brání. Zároveň jsem si byl velice dobře vědom postavení a kompetencí Senátu. Ale nikdy jsem nechtěl v rámci předvolební kampaně slibovat nesplnitelné.
Na co se v Horní komoře Parlamentu ČR zaměřujete? Jakými návrhy a iniciativami chcete přispět v blízké budoucnosti ke změně legislativy?
Na práci v Senátu je nejzajímavější asi to, že každý měsíc řešíte něco zcela jiného a odlišného. Jeden měsíc se věnujete plemenitbě včelstev, další pak povinnému zveřejňování smluv, „protikuřáckému“ zákonu, novému zákonu o finanční kontrole, nebo např. druhé etapě digitalizace televizního vysílání, což bylo zrovna téma, které mi zabralo nejvíce času. Nikdy se nemůžete věnovat podrobně všem návrhům zákonů a už vůbec ne evropským tiskům, ale vždy se podrobněji připravujete na projednávání toho tématu, které vás nejvíce osloví. Stručně řečeno: nejvíce se soustředím na čím dál tím rozsáhlejší regulaci veřejného života. Snažím se zabránit tomu, aby si předkladatelé jednotlivých návrhů zákonů nemysleli, že všechno vědí nejlépe a bez jejich návrhu by snad obyčejný život ani nemohl existovat.
Přinesl jste si do nové životní etapy zkušenosti a podněty z Vaší bývalé profese?
Těch podnětů v podobě praktických zkušeností s naší legislativou bylo pochopitelně velmi mnoho. Naše zákony jsou nejen psány pro praktické použití nesrozumitelným jazykem, jsou nepřehledné, neustále se měnící, ale mnohdy si i navzájem odporují. Další, co jsem si z mé bývalé profese přinesl, bylo přesvědčení, že jestliže něco dělám, musím to dělat na „na plný úvazek“. Proto jsem ani na chvíli nepředpokládal, že bych v případě mého zvolení mohl dále vykonávat svou původní profesi.
celý rozhovor si můžete přečíst v novém čísle Rescue report