„Když si myslíte, že bezpečnost je nákladná, zkuste zažít nehodu“.
Zdá se, že tímto mírně provokativním životním krédem Stephan Becker, prezident EHAC, organizace reprezentující evropské letecké záchranné služby, velmi rád překvapuje a otevírá mnohé diskuse laické i odborné veřejnosti. O tom, kolik pravdy se za těmito slovy skrývá, ale i o cílech a poslání této organizace se s Vámi, čtenáři RESCUE reportu, rád podělí v tomto exkluzivním interview na následujícíh stranách.
Pane Becker, jste prezidentem EHAC. Mohl by jste našim čtenářům představit historii EHAC a přidat pár faktů o členských organizacích?
Evropský HEMS a Air Ambulance Committee (EHAC) byly založeny v roce 2000 v Mnichově z iniciativy německé letecké záchranné služby ADAC, holandské ANWB Medical Air Assistance, rakouského spolku leteckých záchranných služeb Christophorus, lucemburské Air-Rescue (LAR) a švýcarské letecké záchranné služby REGA, vedoucí úlohu u zrodu sehrál Gerhard Kugler. Se svými 61 členskými organizacemi z 21 zemí, více než 240 vrtulníky a 22 leteckými ambulancemi, výrobci helikoptér a firmami je EHAC zastřešující organizací pro většinu leteckých záchranných služeb v Evropě.
Členy EHAC se mohou stát pouze ty letecké záchranné služby, které provozují celoročně alespoň jeden vrtulník nebo leteckou ambulanci. Členy se navíc mohu stát i podnikatelé, kteří svými produkty nebo službami podporují leteckou záchrannou službu; to jsou zejména výrobci vrtulníků, dodavatelé vybavení, nemocnice, spolky a jiné příslušející organizace.
Jaké jsou hlavní cíle a poslání organizace?
EHAC usiluje o zlepšení medicínského výsledku u pacientů v akutních stavech a o zajištění odpovídající kvality u všech členů. EHAC je také kompetentním partnerem pro národní i mezinárodní úřady, především EASA, v otázkách souvisejících s leteckou záchrannou službou a leteckou ambulancí. EHAC podporuje své členy při veškerých úkolech a také při výměně informací a zkušeností, a to především pořádáním světového kongresu AIRMED a dalších odborných sympozií a kongresů. EHAC se svou politikou zasazuje o podobu letecké záchranné služby v Evropě, která je definována bezpečností, efektivitou, hospodárností na nejvyšší možné jednotné kvalitativní úrovni. K tomuto účelu zveřejňujeme doporučení a standardy, které se členové snaží dodržovat. Vyvíjíme dále školící programy pro oblast medicíny, leteckého provozu a techniky a podporujeme praktickou a vědeckou výměnu zkušeností mezi odborníky z urgentní medicíny a techniky s cílem, tyto dvě oblasti optimalizovat a dosáhnout bezproblémové spolupráce.
EHAC udržuje pravidelný kontakt s relevantními národními a mezinárodními odbornými společnostmi, organizacemi i průmyslem a jejich poznatky zpřístupňovat svým členům. Důležitým posláním je také snaha o snížení byrokratické náročnosti a překážek ve všech oblastech souvisejících s leteckou záchrannou službou.
Nakolik důležitá je vzájemná výměna zkušeností evropských leteckých záchranných služeb?
Neměřitelnou přidanou hodnotou pro členské organizace jsou především navázané spolupráce a výměna zkušeností. Není potřeba objevovat již objevené, to platí v pozitivním, ale především v negativním slova smyslu, neboť i malé chyby mohou mít při zásahu velmi negativní následky. EHAC zavedl profesionální výměny zkušeností mezi lékaři, piloty, Safety Officers a Crew Trainern v pracovních skupinách. Výsledky z těchto pracovních skupin jsou prakticky transformovány do doporučení a dále např. tzv. Drones Position Paper, NVIS Position Paper nebo plánovaného Best Practice Advices (BPA) Medical Working Group. EHAC dále každoročně pořádá symposium pro všechny členské organizace, na němž jsou prezentovány a diskutovány aktuální poznatky a otázky.
Jaké cvičení, kongresy a tréninkové aktivity v tomto směru koordinujete?
Abychom pomohli členským organizacím snižovat chyby zapříčiněné lidským faktorem, zavedli jsme exkluzivně pro své členské organizace tréninkový program “Aeromedical Crew Resource Management (ACRM)”, který je chráněn ochrannou známkou. Klasický Crew Resource Management (CRM) posádky (flight crew) je rozšířen o lékařskou Crew, a tím pádem použit na celou posádku u zásahu. Výsledkem je 360° Crew Resource Management, který prokazatelně zvyšuje bezpečnost letu i pacienta. Z toho profitují nejen záchranné služby, jimž se snižují rizika i možná pochybení, ale především evropští pacienti a nepřímo i obyvatelé a pojišťovny – díky vyšší operativní bezpečnosti s menšími škodnými následky. EHAC organizuje jednou za tři roky světový kongres leteckých záchranných služeb. Odborníci z řad vědců a expertů různých profesí prezentují aktuální problémy a jejich možná řešení. Kongres byl – také Gerhardem Kuglerem – poprvé iniciován již v roce 1980, naposledy se konal v roce 2014 v Římě. Další AIRMED kongres se bude konat 26.-28.09.2017 v Londýně. Na jaře 2016 bude vypsán v této souvislosti Call for Papers. Budu se velmi těšit na zajímavé a profesionální abstrakty. I když nemůžeme všem abstraktům zajistit možnost prezentace, je i zveřejnění posteru vědeckou prací, která může být představena širokému a především velmi zainteresovanému publiku. EHAC organizuje každé tři roky světový kongres AIRMED pro letecké záchranné služby. Každoročně navíc pořádáme Annual General Meeting se sympoziem, na němž informujeme o výsledcích jednotlivých pracovních skupin, čímž podporujeme výměnu zkušeností na evropské úrovni.
Na Slovensku jsme přednedávnem utrpěli těžké ztráty při havárii vrtulníku z důvodu zachycení o neoznačené dráty elektrického vedení. V této souvislosti čelní představitelé leteckých záchranných služeb zmínili problematiku neoznačených překážek a nejednotné normativy za velký problém mnoha států. Co si o tom myslíte Vy osobně?
Moje upřímná soustrast patří všem pozůstalým. Je nesmírně smutné, že lidé zahynou v situaci, kdy se snaží zachránit životy druhých. Volání po nových zákonech, normách a předpisech většinou nepomůže. Žádný pilot nepoletí dobrovolně na překážku, ať už existuje zákon nebo ne. Důležité je podporovat uvědomění si rizika a vhodné Decision-Making posádek. To začíná už u přípravy letu a pokračuje až k debriefingu po zásahu. I zdánlivě dobře označené překážky mohou být např. kvůli oslnění sluncem nebo jiným lokálním dočasným podmínkám jen obtížně viditelné. Připomenu nehodu ze začátku roku 2014 z Norska, kdy se zřítil vrtulník záchranné služby poté, co zavadil o vodič.
Dívejme se tedy dopředu a hledejme řešení, aby se takové nehody již neopakovaly. Společně s experty EHAC se domnívám, že by bylo smysluplné zavést společnou evropskou databanku překážek, která by mohla být integrována jako dodatečná informace do Moving Map System. Tento projekt jsme již spustili u příležitosti posledního EHAC Board Meeting. Technická proveditelnost bude zřejmě zajištěna příští rok. Nadále platí, že musí být definovány operativní rámcové podmínky a data musejí být průběžně dodávána do databanky. Spolupracovat na tomto projektu budou jak EHAC Safety Working Group, tak i EHAC Flight OPS Working Group. Rád vás budu informovat o průběžných výsledcích.
Které nové metody a nová opatření musí v budoucnu být ještě akcentována a detilně diskutována v kontextu měnící se bezpečnostní situace v Evropě?
Bezpečnost leteckých záchranných služeb je komplexní vlastnost složená z mnoha faktorů, při níž by měli být lidé i majetek chráněni před přímými i nepřímými ohroženími či poškozeními vyloučením medicínských i leteckých rizik. Absolutní bezpečnost by mohla nastat pouze tehdy, pokud bychom mohli kompletně vyloučit všechna rizika u všech potenciálních účastníků. Operativně by to znamenalo, nechat vrtulník na zemi v hangáru. Neboť velké medicínské riziko pro obyvatelstvo by představoval výpadek služeb letecké záchranky jako důležité součásti preklinické urgentní medicíny. Velké podnikatelské riziko by take představovalo stánbí vrtulníku, neboť to znamená velké náklady. Potud je tedy třeba konstatovat, že je třeba z humanitárních a racionálních důvodů přestat myslet na absolutní bezpečnost – což platí samozřejmě I pro pozemní záchranné složky. Musíme se naučit zacházet s riziky a umět je zvládat. To neznamená malé náklady, které jsou však dobře investovány, v mých očích ve smyslu provokativního motta: „If you think safety is expensive, try an accident“. Předpokladem je primární analýza rizik prostřednictvím identifikace rizik pro všechny relevantní a při zásahu potřebné procesy jednotlivých poskytovatelů leteckých záchranných služeb, měření rizik a hodnocení rizik. Teprve po analýze rizik je možný efektivní management rizik, a to vhodným předcházením rizik, minimalizováním rizik, transferem rizik nebo cíleným převzetím reziduálních rizik po využití jiných strategií. Ty představuje např. Night Vision Goggles podle EHAC NVG-Positionspaper, který je rozhodujícím faktorem při minimalizaci rizika při překonávání překážek v noci pro lety night-VFR. Efektivita managemetu rizik je měřena také pro vypočítaná rizika. Tím je uzavřen koloběh, v němž jsou zaznamenána i potřebná přizpůsobení managementu rizik. Je evidentní, že paušální obecný management rizik pro všechny letecké záchranné služby nebude znamenat požadovanou akceptovatelnou bezpečnost. EHAC se zasazuje o to, aby všechny letecké záchranné služby aktivně pracovaly se svým rizikovým managementem. Zavedli jsme proto Aeromedical Crew Resource Management (ACRM), abychom zvýšili povědomí o rizicích (awareness) a naopak aktivně snížili rizika v souvislosti s lidským faktorem při zásazích. ACRM přispívá také k pozitivní proměně přístupu k chybám v jednotlivých leteckých záchrankách. Mluvíme o tzv. „just culture“, v níž je na chyby poukazováno a chyby jsou přiznány, aby nemohly dále eskalovat (omezení rizika) nebo se v budoucnosti dokonce už více neopakovaly (zabránění riziku). Vedlejším produktem je větší týmový výkon posádek, z nějč profituje pacient. EHAC se aktivně angažuje také na evropské úrovni v European Helicopter Safety Team (www.ehest.org), zpracováním materiálů, které přispívají k větší operační bezpečnosti. Obzvlášť v prosinci 2015 publikovaný Toolkit „MARIA“ (My Assessment of Risks for Incidents and Accidents) ije vhodný pro profesionální operativní rizikový management.
Ke stažení je k dispozici zdarma na tomto odkazu http://easa.europa.eu/essi/ehest/wp-content/uploads/2015/12/EHEST-MARIA-Risk-Assessment-Toolkit-2015-V1.zip.